V tomto článku bych vás chtěl provést životem největšího šermíře všech dob.

Keshin (šermíř), či kengo (velký šermíř), Shinmen Musashi No Kami Fujiwara No Genshin, běžně známý pod jménem Miyamoto Musashi, přišel na svět ve vesnici Miyamoto v provincii Mimasaka roku 1584. Musashi jest jméno oblasti ležící jihozápadně od Tokia, a titul „No Kami“ znamená šlechtice z této oblasti, mezitím Fujiwara je jméno prastaré šlechtické rodiny(v 10. století ovládali veškerou moc ve státě).
Jeho předkové byli větví mocného klanu Harima na jižním ostrově, Kjúšu. Hirada Shokan, jeho dědeček, byl vazalem Shinmen Iga No Kami Sudeshige-ho, pána hradu Takeyama. Jeho děda si pán velice považoval, a nakonec ta něj provdal dceru. Když bylo Musashimu sedm let, tak jeho otec buď zemřel nebo utekl pryč od rodiny. Když mu pak zemřela i matka, tak byl Musashi, v dětství zvaný Ben No Suke, ponechán v péči strýce, který byl knězem. Takže nacházíme Musashiho, syna samuraje, jako sirotka v době Hideyoshiho tažení za sjednocení Japonska. Byl to velice bouřlivý mladík, se silnou vůlí, a na svůj nízký věk mimořádně fyzicky vyspělý. Nikdo neví jak se k cestě meče dostal, ale je zaznamenáno, že v souboji zabil muže, a to mu bylo jen třináct let. Jeho soupeřem byl Arima Kihei, samuraj školy Shinto ryu, ovládající meč i kopí. Mladík srazil muže k zemi, a tloukl ho holí po hlavě, když se pokusil vstát. Kihei se udusil svou vlastní krví.
Další souboj Musashiho čekal v šestnácti letech. Tenkrát porazil šermíře jménem Tadashima Akiyama. V této době opustil domov a vydal se na „pouť válečníka“, která mu následně vynesla množství vítězství a přivedla ho šestkrát do války. Nakonec ve věku padesáti let,když dosáhl toho co hledal,se konečně usadil.
Tuto část života trávil mimo společnost a úplně se zasvětil hledání „Cesty meče“. Zabývající se pouze zdokonalením svého umění, žil asketicky tak, jako málokdo, potulujíc se po Japonsku. Nasáklý chladnými zimními větry, nepečující o své vlasy, bez žen, nezabývající se žádnou jinou profesí než svým studiem, procházel osamoceně krajinou . Povídá se, že nikdy sám nevlezl do lázně (pokud nebyl polapen nestřežen, beze zbraně), a že vypadal zanedbaně a uboze.
V bitvě u Sekigahary (1600) se přidal k armádě klanu Ashikaga, bojujíc proti Ieyasuovi. Přežil hrůzné tři dny, během kterých zahynulo 70000 lidí, i hony na poraženou armádu a následný masakr.
Do Kjóta přišel ve dvaceti jedna letech. A toto město se mu stalo scénou jeho vendety proti rodině Yoshioka. Ti byli šermířskými instruktory u dvora Ashikaga po staletí. Když jim pak Tokugawa zakázal vyučovat, stali se barvíři, a jsou jimi dodnes. Munisai, Musashiho otec, byl pozván několik let před tím do města pře samotného shouguna . Jeho otec byl zručný šermíř a expert přes jitte. Munisai bojoval proti třem bojovníkům a vyhrál dva z těchto soubojů. Tento incident pravděpodobně stál za chováním Musashiho vůči této rodině.
Yoshioka Seijiro, hlava rodiny, byl prvním, kdo se Musashimu postavil. Souboj probíhal na blatech za městem. Seijiro měl skutečný meč a Musashi pouze meč dřevěný.Seijiro byl však sražen jeho prudkým útokem, při němž utrpěl četná zranění. Služebnictvo ho odneslo domů, kde si z hanby uřízl svůj samurajský uzlík vlasů na vršku hlavy.
Musashi však i nadále setrvával v hlavním městě a jeho neustálá přítomnost Seijira dráždila stále víc a víc. Jeho druhý bratr, Denshichiro, tedy Musashiho vyzval n souboj. Ten však dorazil na smluvené místo pozdě – což bylo součástí jeho taktiky – a pár vteřin po začátku boje rozpoltil soupeři lebku jedinou ranou dřevěného meče. Soupeř byl mrtev, ale rodina poslala další výzvu.Soupeřem mu měl být nejmladší syn Deshichira, chlapec Hanshichiro. Duel měl proběhnout u borovice vedle rýžových polí. Teď Musashi ovšem dorazil na místo dlouho předtím, a čekal na protivníka v úkrytu. Chlapec přišel oděn ve válečnickém, společně se skupinou ozbrojených služebníků, kteří byli rozhodnuti Musashiho zlikvidovat. Ten však čekal skryt ve stínech, a když protivníci usuzovali, že pravděpodobně zbaběle zmizel z města, objevil se a setnul chlapci hlavu. Pak si za pomocí dvou mečů prosekal cestu a uprchl.
Po této události se Musashi toulal po Japonsku, stávající se legendou už za svého života. Nacházíme jeho jméno a příběhy o jeho dovednostech v registrech, denících, na monumentech i v lidových pověstech. Před svými devětadvacetiletými narozeninami měl za sebou více než šedesát soubojů, které všechny vyhrál.
Po aféře Yoshioka, roku 1605, navštívil klášter Hozoin. Zde se utkal s Oku Hozoinem (sekta Nichiren), který byl žákem zenistického kněze Hoin Ineie. Ten byl zběhlý v používání kopí, ale pro Musashiho nebyl žádným soupeřem. Dvakrát jej porazil pouze svým krátkým dřevěným mečem. Následně zde nějakou dobu pobýval a studoval bojové techniky kněží.
Když procházel Musashi provincií Iga, střetl se s bojovníkem, jenž výborně ovládal srp a řetěz. Tento muž se jmenoval Shishido Baikin. Když Baikin roztáčel svůj řetěž, vytáhl Musashi dýku a hodil ji nepříteli do hrudi. Následně se vrhnul kupředu a dorazil ho. Žáci sledující boj se na něho vrhli, avšak byli do jedno rozprášeni. V Edu jej zase navštívil šermíř Muso Gonosuke a vyzval jej na souboj. Musashi zrovna vyřezával luk. Přijal tedy jeho výzvu a použil jako zbraň ono dřevo. Gonosuke zaútočil, ale Musashi jej praštil po hlavě. Gonosuke byl poražen, tak odešel do kláštera. Zde studoval až vyvinul techniku boje s holí Shindo-Muso, a opět Musashiho vyzval. Tentokrát se mu podařilo proniknou jeho obranou…
Procházeje provincií Izumo, navštívil knížete Matsudairu a požádal o povolení se utkat s jeho nejlepším šermířem. Toto povolení dostal a utkal se s protivníkem, který používal osm stop dlouhou hexagonální tyč ze dřeva. Utkání se konalo v zahradě u knížecí knihovny. Musashi měl dva dřevěné meče. Vyhnal samuraje o dva dřevěné stupně knihovní verandy a udeřil jej přes ruce, když jeho protivník ustupoval. K překvapení všech zúčastněných jej sám kníže vyzval na souboj. Musashi udělal to samé, vyhnal protivníka po schodech nahoru, a když se kníže snažil zaujmout regulérní střeh, tak Musashi přerazil meč napůl. Po této příhodě zůstal po nějaký čas učitelem samotného knížete.
Jeho nejznámější duel se však uskutečnil roku 1612. Soupeřem mu byl Sasaki Kojiro, který ovládal techniku inspirovanou pohyby vlaštovčího ocasu.Souboj byl povolen s tím, že proběhne v osm ráno příštího dne. Místem měl být malý ostrůvek pár mil do Ogury. Tu noc opustil svůj příbytek a odešel do domu Taro Zaemona. Příštího dne ráno se nemohl probudit, dokud mu nepomohli úředníci,shromáždění na ostrově. Musashi tedy vstal, vypil vodu, kterou mu přinesli na umytí, a šel rovnou na břeh. Když se plavil na ostrov, vyrobil si papírový provaz na stažení rukávů kimona, a vyřezal si dřevěný meč z přebytečného vesla. Když to dokončil, tak ulehl v lodi k odpočinku. Loď se blížila k místu utkání a Kojiro společně s úředníky byli ohromeni, když spatřili podivnou Musashiho postavu, s nečesanými vlasy, které měl svázané ručníkem. Ten vyskočil z lodě, mávající dřevěným veslem a prodíral se vlnami k pláži. Kojiro vytasil svůj dlouhý meč a odhodil pochvu.“Už ji nebudeš potřebovat“ volal Musashi. V tuto chvíli se řítil vpřed na Kojira.Ten se nechal vyprovokovat a udeřil jako první. Musashi však náhle vyrazil proti jeho čepeli, spustil veslo a udeřil jej do hlavy. Meč, který držel Kojiro, srazil Musashimu ručník z hlavy a rozřízl lem hakamy. Musashi zjistil protivníkův stav, poklonil se úředníkům a pak se rozběhl ke své lodi. Podle některých pramenů poté, co jej zabil, zahodil veslo, odskočil několik kroků zpět, vytasil oba své meče, a mával s nimi, s hrozným řevem, nad padlým nepřítelem.
Tou dobou již přestal používat normální meče. Byl neporazitelný. Podle jeho zápisků začal chápat strategii, když mu bylo padesát či jednapadesát let. Musashi napsal: „Jakmile jsi dosáhl Cesty strategie, neexistuje už nic, co bys nemohl pochopit.“ a „Cestu uvidíš ve všem.“
Musashi se stal mistrem umění a řemesel. Psal básně a písně, z nichž se však nedochovala žádná. V roce 1643 odešel do života v úplném ústraní, v jeskyni zvané Reigendo. Tam napsal Go Rin No Sho, adresované jeho žákovi Teruo Noboyukimu několik týdnů před smrtí 19. května 1645.
Musashiho celoživotní studium je dnes stejně relevantní jako bylo na středověkém bojišti. Jeho odkaz bude žít navěky…Nikdy nebude zapomenut, protože i nám dávat užitečné rady. Lze to shrnout slovy: „pokora a tvrdá práce“.

**Další příběhy o Musashim:**

Miyamoto Musashi a čtyři mouchy
V jedné japonské hospůdce večeřel osamělý samuraj. Vypadal velmi klidně a mouchy, které mu bzučely kolem hlavy ho zřejmě vůbec nerušily. Najednou do místnosti vstoupili tři roninové (samurajové bez pána). Všimli si nadherných mečů, které měl u sebe osamělý samuraj u svého pasu. Podle ošuntělého oděvu bylo zřejmé, že ani on nepatří k nějakému klanu. Rozhodli se tedy, že získají jeho meče, které představovali úplné jmění. Zároveň usoudili, že tento samuraj není pro ně vhodná společnost. Usedli tedy k vedlejšímu stolu a vyměňovali si navzálem urážlivé poznámky o svém sousedovi a doufali, že vyprovokují souboj. Samuraj se však tvářil jako kdyby je neslyšel a to i přesto, že poznámky byly čím dál tím víc urážlivé. Najednou samuraj zvedl hůlky, kterými večeřel. Čtyřikrát s nimi mávnul do vzduchu a zabil čtyři mouchy. Zatímco pomalu kladl jídelní hůlky na stůl roninové kvapem opouštěli hospodu. Byli by se jinak utkali se samotným Miyamoto Musashim a dost možná by přišli o život.
Miyamoto Musashi a Yubei Yagyu
Na svých cestách se Musashi objevil v hradebním městě v oblasti Chugoku. Již z dálky viděl přicházet jiného samuraje. Po chvíli pozorovaní jeho pohybů při chůzi a jeho držení těla poznal, že se jedná o Yubeje Yagyu, známého šermíře té doby v Japonsku a zakladatele školy Yagyu.
Yagyu také pozoroval pohyby muže přicházejícího k němu a řekl si, že to musí být Miyamoto Musashi. Oba se v chůzi minuli a předstírali, že jeden neví, kdo je ten druhý. Když udělali od sebe pár kroků, zastavili se otočili se a šli k sobě. Jejich oči se střetli a Yagyu řekl: „Nejste vy Miyamoto Musashi?“
Na to Musashi odvětil: „Ano, jsem. A nejste vy Jubei Yagyu?“
Oba muži k sobě přistoupili a vyměnili si zdvořilé pozdravy. Potom šli spolu do čajovny, kde u šálku čaje spolu dlouze hovořili. Po chvilce se obrátili k desce hry Go a začali spolu hrát. Jejich metody byly různé, ale hra byla přibližně vyrovnaná. Každý když opatrně prozkoumal síly toho druhého ve hře, byl schopen podle ducha hry zjistit ostatní stránky toho druhého. Miyamoto Musashi shledal hru bez vtipu a Yubei Yagyu s ním v duchu souhlasil. Vstali ze svých míst, opustili čajovnu a po jednoduché pokloně pokračovali každý svou cestou.
Oba dva v duši došli k názoru, že vzájemný souboj by byl bez jakékoliv vyhlídky na vítězství, je dost možné, že by zemřeli oba. Když se setkají dva velcí bojovníci, kteří dosáhli vnitřní pravdy, nemají potřebu zbytečně plýtvat slovy.
Miyamoto Musashi a mladý samuraj
Jednoho dne se sešlo na břehu jezera několik samurajů, kteří se chtěli přepravit na druhý břeh. Jeden z mladých bojovníků se začal před ostatními chvástat. prohlašoval, že jeho způsob boje s mečem je nejlepší a on díky tomu dokaže porazit každého, kdo se mu postaví. Chlubil se svýmy meči, které byly údajně nejlepší, nejvíce zdobené a nejdražší. Tvrdil o sobě, že se učil u těch nejlepších učitelů šermu. „Každého z vás, jak jste tady, snadno a rychle porazím!“ Když to trvalo již velmi dlouho, řekl jeden starý samuraj, že naopak jeho škola je ta nejlepší, a že se tedy mýlí.
Mladík ihned vyzval starce na souboj. Ten po dlouhém váhání souhlasil s tím, že se utkají na ostrůvku uprostřed jezera. Když přistávali, mladík byl velmi netrpělivý, rychle vyskočil a utíkal na břeh, aby zaujal co nejlepší výchozí pozici pro souboj s taseným mečem. starý muž se usmál, prudce odstrčil loďku od břehu a rychle se vzdaloval od břehu. Mladík zůstal celý zkoprnělý stát sám na pustém ostrůvku, daleko od břehu. Navíc neuměl vůbec plavat. Nejprve vyhrožoval, potom žádal a nakonec pokorně prosil o slitování. Stařec se opět usmál a hlasitě na mladíka volal: „To je umění jak vyhrát bez boje. To je zase moje škola!“
Ten stařec nebyl nikdo jiný než Miyamoto Musashi.

Příspěvek byl zveřejněn 20.Září. 2007 v 19.23. | Autor: Geont - admin | Kategorie: Japonsko, Články.
Sledujte všechny komentáře tohoto příspěvku pomocí RSS 2.0. Můžete zanechat zprávu.